pátek 22. března 2013

Pavel Turnovský video Metafora v astrologii

Pavel Turnovský Metafora v astrologii

videozáznam přednášky astrologa Pavla Turnovskýho přednesené na akci astrologické společnosti Eukarpie 2011

středa 6. února 2013

Astrologie v rytmu celostnosti Dane Rudhyara


ASTROLOGICKÁ KONFERENCE

Astrologie v rytmu celostnosti Dane Rudhyara

Stále se mluví o novém paradigmatu, o změně myšlení, novém věku a novém vědomí. Dane Rudhyar přichází už od poloviny minulého století se zcela konkrétními postoji a cestami, které mohou člověku pomoci poznat své lidství ve větší šíři než doposud. Vstupme na cestu světla transformace, kterou jdou Rudhyarovi následovníci a která může oslovit právě ty, kteří hledají směr k lepší budoucnosti.


PŘEDNÁŠEJÍ:

Pavel Turnovský: Rudhyarova cesta od harmonické k transpersonální astrologii.

Na počátku Rudhyarova budování astrologie jako nástroje harmonizace osobnosti nacházíme často reakci na myšlenky Marca Edmunda Jonese. I po více než třech čtvrtích století je četba Astrologie osobnosti z roku 1936 velkým dobrodružstvím. Přednáška je úvodením do vývoje Rudhyarovy interpretace a reinterpretace astrologických myšlenek v letech 1936 až 1979.


Jindřich Veselý: Rudhyarovo pojetí transpersonality.

Rudhyar byl pravděpodobně vůbec první, kdo začal užívat slovo "transpersonální". Jeho pojetí se však od toho, jak bývá toto slovo obvykle chápáno v současnosti, poněkud liší. Přednáška bude mít za cíl představit Rudhyarovo pojetí transpersonality především s ohledem na jeho metafyziku a psychologii, srovnat je s tím, jak transpersonalitu chápou další současní autoři a zamyslet se nad tím, co mají tato pojetí společného, čím se naopak liší a jak by se případně mohla vzájemně obohatit.


Martina Lukášková: Touha překročit vlastní já aneb za hranice individualismu.

Rudhyar v roce 1966 nastínil možné spojení astrologie a moderní psychologie, v kterém astrologie poskytuje „strukturu“ a psychologie „obsahy“. Tato dvojice se pro Rudhyara stala nezbytnou pro studium všech forem existence, ať jsou to formy biologické, psychologické, sociální nebo kosmické. Přednáška má za cíl ukázat směry a konkrétní astrologické impulzy, které Rudhyar nastínil a které mohou člověku pomoci na cestě za hranice vlastního já.


KDY: 20. 2. 2013

KDE: v Emauzském opatství,
Vyšehradská 320/49, Praha 2
http://www.mapy.cz/#x=14.421028&y=50.072112&z=15&d=addr_8940155_1&t=s

V KOLIK: v 18:00 – 21.00 hod

VSTUPNÉ: 100,- Kč

středa 30. ledna 2013

Astrologie hledá živé metafory – rozhovor s astrologem Pavlem Turnovským pro časopis Dingir



nezkrácená verze

Rozhovor s astrologem Pavlem Turnovským vedl pro časopis Dingir Vojtěch Tutr.


Souvislost mezi postavením nebeských těles a ději na zemi a v životě lidí je tzv. akauzální. Přičemž údajně není ani čistě symptomatická. Můžete tento vztah nějak přiblížit?

Astrologie v humanistické a transpersonální verzi srovnává neustále se proměňující vztahy vybraného souboru nebeských těles s neustále se proměňujícími situacemi v životech lidí. Vztahy mezi oněmi nebeskými tělesy, které se cyklicky proměňují a periodicky v příslušných rytmech opakují, stojí v základech měření času a kalendářového umění, jež pěstovaly a pěstují a jimiž se řídily a řídí všechna lidská společenství. Astrologie tak vnáší do našeho lineárního pojetí času čas cyklický, čas mytický, čas symbolický.

Jako reakce na jméno planety se astronomovi a astrologovi vynoří v myslí odlišné obrazy, rozdílné metafory a proto nemám potřebu překládat slovník astrologie do slovníku přírodních věd. Astrologie podává jiný popis světa než astronomie a jiné přírodní vědy a nečiní si nárok na privilegovanost svého slovníku. Víme dobře, že stejně jako fyzikální zákony ovlivňují naše životy i pravidla a vzorce myšlení, cítění a chování, které v onom fyzikálním světě vytvářejí virtuální prostor, v němž se lidé a tedy i astrologové pohybují. Jsem si vědom toho, že věda pracuje v současnosti s jedenácti vícenásobnými rozměry, přičemž naše smyslové jevy jsou omezeny na čtyři rozměry našeho běžného časoprostorového světa a navíc existuje asi tucet teorií kauzality, v některých z nich hrají roli i paralelní vesmíry. Proto otázku zda existuje nějaký kauzální vztah mezi postavením nebeských těles a situací v životě lidí nechávám zcela pragmaticky otevřenu do budoucnosti. Astrologii nepovažuji za exaktní přírodní vědu a proto nemám důvod testovat její validitu verifikačními a falzifikačními metodami přírodních věd.

Stojí za rozdílnými inspiracemi humanistické a transpersonální astrologie přesvědčení o jednotě struktury lidské spirituální zkušenosti? Jakým způsobem se k těmto zdrojům astrolog staví?

Rudhyar dělí lidské potřeby a přístupy k nim do čtyř skupin. Jde o potřeby zakotvené v biologické vrstvě, v oblastech společensko-kulturní, individuální a transpersonální. Spirituální potřeby mohou být součástí všech těchto vrstev a zkušenosti s nimi spojené se objevují diachronně i synchronně ve všech civilizacích, ve všech kulturách. Můžeme je identifikovat mimo jiné i jako všelidské archetypy. Archetypové obrazy však nabývají s časem a místem rozmanitou podobu. Astrologie nebyla nikdy odtržena od dobových potřeb, integrovala nové poznatky a tak se proměňovala nejen její podoba, ale i způsob myšlení a práce. Jsem přesvědčen, že astrologii, jako nástroj poznání a kultivace, může zodpovědně pěstovat kdokoli, nejen člověk tzv. duchovně zaměřený, ale dokonce i tzv. zarytý ateista a materialista.

Podle některých religionistů je v ČR hojně rozšířena "víra v horoskopy" jak to dokládají některé průzkumy. Jaký je na toto tvrzení váš názor a jedná se zde skutečně o spirituální fenomén?

„Víra v horoskopy“ a to dokonce i v jejich upadlé podoby, které mají s astrologií mnohdy tak málo společného jako „planety“, které tahal na pouti papoušek, pramení z legitimní lidské potřeby orientovat se v mnohdy složitých životních situacích. Pro některé lidi může být sloupek v bulvárním časopisu věnovaný jejich slunečnímu znamení jedním z mála důkazů, že o ně, o jejich život má vůbec někdo zájem. S nějakou spiritualitou dokonce i tou tzv. lidovou to může, ale i nemusí mít mnoho společného. Na druhou stranu, se některé podobné “astrologické merkantilie“ duchovně tváří, těží z rozpustného newagerovského spiritualismu, živeného endistickými, chiliastickými náladami. Ale tak to bylo vždy a tak to také bude i nadále a žádná misijní činnost ať už náboženská nebo astrologická s tím nic nenadělá. Ostatně setkání s nějakou dokonce i vznešenou duchovní naukou, iniciace do ní, probíhala často v podmínkách skandálních, neodpovídajících vůbec maloměšťáckým představám o morálce, řadu zasvěcenců bychom mohli považovat za hochštaplery, kteří rozvracejí životy svých obdivovatelů. Nakonec i ta vznešená alchymie bývá svými pěstitely nazývána ženskou prací, dětskou hrou, tedy něčím co se necení, není považováno za vážnou činnost

Jaké je místo astrologie mezi uměním a vědou? Zdá se, že určité "techné" je k
práci astrologa potřeba, na druhou stranu je to činnost, které se nelze naučit pouhým opakováním postupu, je k ní potřeba určitá kreativita a citlivost?

Pro mne a mé kolegy je astrologie především pomáhající profesí. Podobně jako Jacques Lacan, který otevřel nové obzory psychoanalýze tím, že ji definoval jako léčbu rozhovorem, považujeme astrologii za pomoc rozhovorem nad horoskopem. I v našem pojetí došlo k obratu k jazyku. Navazujeme na strukturalismus Lévy-Strausse a Rolanda Barthese, Pražského lingvistického kroužku, Mukařovského, Jakobsona, Květoslava Chvatíka, na předválečný holismus prof. Bělehrádka, na neostrukturalismus a jazykový holismus postanalytické filosofie, na filosofii symbolu Paula Ricoeura, experiencialismus Lakoffa a Johnsona. Pro nás je astrologie kultivační filosofií, hlubinnou hermeneutikou rozhovoru a textu, hledáním živých metafor, které pomohou nám i našim klientům lépe se orientovat v životních často krizových situacích, nacházet nový nebo dočasně ztracený smysl našich životů.

Astrolog by se měl naučit a zvládat speciální astrologické dovednosti jako je výpočet horoskopu, různých systémů domů, rozmanitých astrologických technik např. revolucí a direkcí. Měl by to umět nejen kvůli určité stavovské cti a schopnosti pracovat systematicky a metodicky, ale také proto, aby dokázal klientovi své pracovní postupy vysvětlit a navíc, aby uměl vytěžit řadu informací, které současný astrologický software nabízí v diskrétní formě.

Školení v nějakém osvědčeném psychologickém směru nebo psychoterapii, ať už je to psychoanalýza, hlubinná psychologie, gestalt, logoterapie, psychosyntéza, humanistická, systemická a transpersonální psychologie, narativní psychoterapie apod. považujeme za přínos pro astrologovu práci, zejména tam, kde se lze naučit jak vést zodpovědně a kompetentně rozhovor s klientem, osvojit si supervizní a intervizní metody a hygienu práce. O tom svědčí i naše Etické zásady humanistického a transpersonálního astrologa – astrosymbologa, které jsme na popud kolegyně Martiny Lukáškové vypracovali a přijali před více než deseti lety.

Novoluním 12. 1. 1994 jsme údajně vstoupili do "nového kulturního, civilizačního a politického cyklu". Co si o těch cyklech myslíte dnes, také třeba v souvislosti s očekáváním spojeným s rokem 2012. Podle některých interpretací tzv. věk Vodnáře ještě nenastal. Lze tedy v nejbližší budoucnosti očekávat nějakou změnu psychospirituální kvality naší společnosti?

Ať už si o teorii věků myslíme co chceme a já jsem k nástupu tzv. věku Vodnáře skeptický, je jisté, že v posledních letech došlo k protnutí řady astrologických cyklů ať už jde o začátek nového stosedmdesátiletého cyklu uransko-neptunského v roce 1993, nebo o řadu cyklů Saturna, Urana, Neptuna a Plutona od roku 2008, o tranzity Venuše přes Slunce v letech 2004 a 2012, o přechod hvězdy Regula ze znamení Lva do znamení Panny v posledních měsících, cítíme, že všechny naše civilizace se zmítají ve všeobecné krizi. V současné době symbolizuje rozběžná kvadratura Urana a Plutona krizi nového způsobu života, který zvěstovala jejich konjunkce v roce 1965 ve znamení Panny. Tehdy se svět radikálně změnil. O to, zda revoluce let šedesátých byla čistě hédonistická (a hédonistická bezpochyby byla), nebo zda přístupy k péči o lidskou duši, které se v té době vynořily, přinášejí nové možnosti, nová paradigmata, nebo ještě efektivnější způsoby vykořisťování lidí a přírody. O to právě dnes jde.


Čím se liší humanistická a transpersonální astrologie od klasické? Z některých popisů se zdá, že má blíže k psychoterapii než k astrologii, jak ji většina lidí vnímá.


V některých případech ano, základní diference je, že humanistická a transpersonální astrologie je zaměřená na rozvoj osobnosti člověka, nesoustřeďujeme se na předpovídání události, neřešíme situace, které nastanou v daleké budoucnosti, snažíme se dát minulým a současným situacím smysl a připravit klienta bezprostředně příchozí období.

Nebudeme tedy např. při Uranově tranzitu přes descendent klientovi věštit, že se rozvede, ale budeme mít na paměti, že vážné mezilidské vztahy například manželství bude přitahovat jeho pozornost a vyžadovat neotřelý nový způsob řešení. Zvládnutí, nebo nezvládnutí krizové situace pak ovlivní i klientův sebeobraz, jelikož descendent zastupující Ne-já je opoziční bod vůči ascendenti, který symbolizuje individuální východisko – Já a poznamená tak vývoj jeho osobnosti.

Horoskop považujeme za potencialitu, tedy za soubor možností. Zda se podaří jeho nositeli tento potenciál rozvinout, nebo dokonce naplnit, pak závisí na historickém čase a na stavu společnosti, ve které žije. Pokud jsou okolnosti takovému rozvoji nepřátelské, můžeme mu pomoci hledat alternativní způsob jak tento potenciál rozvinout.

Můžeme tedy funkci horoskopu přirovnat k působení symbolů v Tarotu nebo v alchymii?

Alchymickou symboliku bych nechal stranou, podle mne pramení přímo z nevědomí jako symboly snové. O symbolech tarotu myslím, že jsou příliš svázány se středověkými společensko-kulturními vzorci. Astrologická symbolika je zakotvena nadčasově v přírodě a tak horoskop dává přece jen více možností interpretace už tím, že je zde nejen radix mapující okamžik prvního nádechu člověka, ale i metody monitorující rozvoj tohoto potenciálu v objektivním (kosmologickém) čase a rytmu kolektivu, v němž člověk žije (tranzity) a v prostředí vnitřním, v subjektivním (psychologickém) čase a rytmu (direkce). Tyto rytmy pak mohou být v souladu, častěji však nebo v rozporu, neboť jak poznamenává Paul Ricoeur, máme se sjednocováním času psychologického a kosmologického potíže.

Lidé, nám přicházejí pro radu v situacích, ve kterých se potřebují orientovat. Způsob, jakým vidí svoji situaci je nevede k úspěšnému nevede. Potřebují konzultaci s jiným člověkem a ten by jim měl nabídnout jiný popis, měl by přinést nové živé metafory, vzbuzující jiné emoce, protože jak víme, emocionální pohnutí může být impulzem, který nás může někoho přivést k tomu, abychom věc nově promysleli a rozhodli se něco učinit něco nového, nečekaného, ať už v záležitostech vnějších, nebo ve svém vnitřním světě.

Je toto mechanismus, jakým fungovala astrologie vždy, nebo hovoříme právě o inovativním prvku transpersonální astrologie?

Inovativní na tom je otevření se novým významům, živým metaforám. Tradiční astrologie naopak pracuje s kodifikovanými významy tzv. mrtvých metafor. V  tradiční astrologii např. byly Mars a Saturn považováni za škůdce, věštili většinou nějaké potíže, dokonce neštěstí. My k nim máme vztah volnější, konstruktivnější. Člověk se může časem naučit s vlastností, funkcí, kterou planety symbolizují zacházet, kultivovat jí, ale to se mu podaří jedině tehdy, když s onou dosud nezvládnutou funkcí pracuje. Na disharmonické prvky se můžeme podívat pohledem Mukařovského, který myslí, že základní strukturalistická představa je souhra sil, vstupujících ve vzájemné shody i protiklady, obnovujících porušenu rovnováhu stále opakovanou syntézou. Rozpory jsou činitelem ve struktuře diferencujícím a individualizujícím. Čím méně má struktura vnitřních rozporů, tím méně individuální bude, tím více bude se blížit obecné, neosobní konvenci.

Netvrdíme, že v nativitě je vše definitivní, pro nás se jedná vždy o možnost (potencialitu), o jakýsi surový materiál, který je třeba rozvíjet (aktualizovat). V tom může astrologie v našem pojetí připomínat zasvěcovací systémy, kde se mluví o neofytovi jako o hrubém kameni, který se musí opracovávat. Symbolem pro nativitu je u nás semeno, které má v sobě všechny informace, které, pokud je příznivé klima, aby transformováno vyrostlo v rostlinu. Když zasadíme drobný žalud, nevyroste něho po letech vzrostlý žalud, ale strom. To se ale vztahuje spíše k humanistické než k transpersonální astrologii. Rudhyarova humanistická astrologie se inspirovala humanistickou psychologií – Abrahamem Maslowem, Carlem Rogersem, na osobu zaměřeným přístupem.


Jak se transpersonální a humanistická astrologie vyvíjela od původní inspirace Rudhyarem a její uvedení do českého prostoru znamenalo nějaký posun?

Od poloviny 70 let se u Rudhyara objevuje další tendence. Viděl, že ne všichni lidé považují rozvinutou osobnosti za konečný cíl vývojového procesu, vytušili že vytvořili pouze nástroj. Rozvinutá osobnost tak může pokračovat v další cestě, může inspirovat ostatní lidi myšlenkami, idejemi,vizemi pramenícími v duchovním rozměru celistvosti. Pro nás slovo transpersonalita neznamená jakousi parapersonalitu, oblast rozkládající se za osobní vědomím a nevědomím. Předpona trans tu znamená „skrz“. Naznačuje, že skrze osobnost operuje celistvost, nejde tedy mediumitu, chanelling, ale o neosobní vědomou službu. Člověk odloží vypjatý individualismus a nezřízený egoismus a vše co dělá, nedělá kvůli sobě, kvůli své proslulosti, materiálnímu obohacení, ale aby přinášel nové myšlenky užitečné nejenom jemu, ale i ostatním lidem, které inspirují další lidi a vedou je k tomu, aby se kultivovali.

Rudhyar byl inspirován teosofií, cenil si zejména Tajné doktríny H.P.Blavatské Tuto vrstvu jsem záměrně oddělil, protože jsem věděl, že by odkaz na kdysi velmi vlivnou teosofickou společnost mohl být kamenem úrazu pro lidi, kteří vyznávají odlišné duchovní směry, nebo podobné potřeby vůbec nemají. Rudhyarovu filosofii operativní celistvosti lze převést na všechny cyklické jevy, lze ji použít i sekulárním způsobem. Do služeb transpersonality ultimativní představy celistvosti se mohou dát nejen náboženští myslitelé a duchovní vůdci, ale i filosofové, vědci, umělci. Vzpomeňme šifer transcendence Karla Jasperse. Našel jsem pro tuto sekularizaci, exoterizaci podporu v českém strukturalismu. V knize Květoslava Chvatíka Strukturální estetika jsem našel stejné termíny, stejné významy jako v Rudhyarovi: např. potencialita a její aktualizace, analogii čtyř Rudhyarových potřeb, vrstev a přístupů ve funkciích praktické, teoretické, magicko-náboženské, estetické. Další inspirací byl neostrukturalismus, který si uvědomuje tendenci k ideologizování bipolárních opozic, čehož se v našem pojetí chceme vyvarovat.

Do hry vstupují i hermeneutické kruhy, který nás pokaždé vedou k stále hlubší interpretaci stejného horoskopu v různých obdobích života. Pokud se k výkladu nějakého horoskopu vracíme s odstupem, nemůžeme ho interpretovat stejným způsobem, jelikož jak klient tak astrolog prošli, nebo měli projít vývojem. Interpretace určitého horoskopu tak bývá odlišná v prvním, druhém a třetím třicetiletí života.

Myslím, že takto náročně pojatá astrologie musí být dosti menšinová záležitost jak mezi těmi, kteří se jí zabývají, tak mezi jejich klientelou...

Humanistický a transpersonální astrolog musí být schopen uspokojit i potřeby i běžného klienta. Pokud ke mně přijde na konzultaci mladá žena, jejíž hlavní starostí je, zda se vdá a bude mít děti, pak musím být schopen s ní mluvit srozumitelně na téma, které jí v tom okamžiku zajímá. I tuto osobu se snažíme inspirovat, aby v době, kdy potřeby sňatku a dětí budou naplněny a ona se bude rozmýšlet co dál. Jsme zaměřeni ne na samu událost, která toho člověka potká, ale na to, co ta událost, situace pro něj znamená a jakým způsobem poznamenává jeho vědomí, jak ho inspiruje k nějakému rozhodnutí.

Problém je ten, že významy astrologických prvků, zejména planet se v některých školách odvozují primárně od mýtů. Jistě, při interpretaci si mohu pro lepší srozumitelnost mýtem vypomoci, vnímavému klientovi tak mohu lépe přiblížil, co se v jeho psychice děje, v čem by původ a smysl jeho stavu mohl spočívat kde hledat případné řešení. Mýtus shrnuje praktické znalosti a způsob poznávání světa společnosti z níž pochází, avšak my žijeme ve společnosti jiné, přinejmenším v jiném pozdějším jejím čase. Měli bychom hledat analogie k němu z našeho prostředí v naší době, nemůžeme brát vzory a rady v mýtu obsažené mechanicky a doslovně. Pro nás je mytologie inspirativní, někdy ji dokonce i při výkladu z didaktických důvodů použijeme, ale nepovažujeme ji za primární zdroj pro hledání významů a interpretaci symbolu.

Někteří teologové v zájmu o astrologii spatřují nějaký hlad po duchovnu. Co si o tom myslíte?

V základech skoro každého náboženství najdeme přinejmenším stopy astrálních kultů. Většina náboženských představ je převoditelná do nějakých kosmologických symbolů. I v křesťanství nalezneme prvky solárního kultu, Nový zákon je astrologickou symbolikou protkán. Už od okamžiku narození spasitele za zimního slunovratu, se mu přijdou poklonit „králové“ mágové, kteří viděli na východě jeho hvězdu a nechali se jí vést. Jsou to intelektuálové tehdejší doby, kteří používají astrologii a na základě astrologické informace jdou hledat spasitele. Apokalypsa popisuje závěrečné fáze cyklického procesu.

Přímý zákaz praktikování astrologie v bibli nenalezneme. Když projdete všechny zmínky o astrologii, tak tam vlastně ani slovo astrolog nenajdete, snad jen s výjimkou Izajáše 47, kde prorok mluví o těch, kteří dělí (pozorují) nebe a věští za novoluní. Nejde tu o zákaz astrologie, ale o zprávu, že dceru babylonskou nezachrání žádná rada, protože o jejím osudu rozhodl Hospodin a žádná jiná možnost než se mu podrobit není, navíc i ti astrologové to jako lidé hříšní mají nahnuté.

Nedá se ale zrovna tato pasáž interpretovat tak že porada s hvězdami, s astrology nic neřeší?

V tomto případě zatvrzelého hříchu patrně ano. V našich životech jde ale o to, že s astrologem se můžeme poradit s vědomím, že ani on není vševědoucí a všemocný, že není dokonalý expert na náš život, není často ani expert na svůj život. Je jen kompetentní vést s námi rozhovor nad horoskopem, podat nám svůj pohled na věc, ale rozhodovat se a konat musíme sami. Nemůžeme svá rozhodnutí a jejich realizaci delegovat na poradce, to není jeho poslání.

Pak jsou situace, kdy žádná rada nepomáhá, kdy je věc už v takovém stadiu, že pokud jste nábožensky založený, tak vám nezbývá, než činit pokání a spoléhat na milosrdenství boží. Některé životní situace nevyřešíte jinak než, že „hodíte ručník do ringu“ a přijmout soud. Z holistického hlediska doufáme v léčebné, uzdravující, scelující schopnosti Celistvosti.

A co magické datum 21.12.2012?

To je jedna z pěti desítek korelací mezi mayským kalendářem a naším gregoriánským, která vznikla v roce 1950 v Londýně. Není to tedy žádná mayská záležitost. Mayové, když k nim vtrhli Španělé, byli již několik století v úpadku pod vlivem Toltéků a svůj složitý kalendář nepoužívali v plném rozsahu. Proto nemáme žádnou událost datovanou jak v jejich tak našem kalendáři. Korelace začaly vznikat v druhé polovině devatenáctého století po tom, co byl publikován tzv. Drážďanský kodex. Mezi těmito korelacemi je rozdíl jednoho tisíciletí. V současné době je za nejpřesnější korelaci považována práce bratří Böhmových z Čech, kteří periodicky opakující se data z kodexu spojili s příslušnými astronomicko-astrologickými úkazy a soubor zpracovali na počítači. Jako datum přechodu z jednoho cyklu do druhého jim vyšel 14. prosinec 2116 23:12 GMT. O správnosti jejich výsledku svědčí to, že jako zpětnou vazbu dostali data pozorování Merkura, která původně vůbec nezadali, protože si nebyli jisti, zda Merkurovy jevy Mayové pozorovali.

V očekávání konce světa se projevuje typický sadomasochismus západní „křesťanské“ civilizace, která sadisticky mučí přírodu, a pak si masochisticky sype popel na hlavu, a bát se a přát si škodolibě konec světa, místo toho, aby se současným stavem něco zásadního udělala. Chiliastické nálady jsou v takovém měřítku známy snad jen v našem světě. A nás v tom máme od dob husitského revolučního hnutí vlastní filoapokalyptickou tradici. Když se něco nedaří, máme tendenci všechno předchozí zavrhnout a totálně zničit. Není na to nějaká psychiatrická diagnóza? V Číně a v Indii se díky cyklickému pojetí času periodický zánik nějakého řádu pokládal za něco přirozeného.

Křesťanství navíc poselství o konci časů explicitně přináší...

Problém je, že tento chiliasmus se dnes balí do vědeckých termínů. Říká se, že o letošním slunovratu se dotkne Slunce galaktického středu nebo rovníku, atd. To jsou úplné nesmysly. Slunce se dostává do blízkosti galaktického středu o zimním slunovratu pravidelně a galaktický rovník není přirozený rovník, jako je např. zemský, který leží přesně na půli cesty mezi póly. Naše galaxie nemá žádný souvislý tvar, jednoznačnou výšku, takže nemáte jistotu, že tam, kde vedeme tento umělý rovník, se skutečný galaktický rovník rozkládá, ostatně, tyto souřadnice se už jednou změnily. Druhá věc je, že sluneční disk má na obloze průměr půl stupně, takže i kdyby došlo ke kontaktu s galaktickým rovníkem, tak přes něj bude putovat stovky let a ne ausgerechnet 21.12.2012.

Jakou potencialitu v naší současnosti tedy vidíte? Kdyby chtěl někdo vážně naši situaci řešit, na jaké inspirace byste ho odkázal?

Inspirací je mnoho, ale jako základ považuji spravedlnost, individuální přístup k odměnám i trestům, opravdovou svobodu slova, socializaci nejen ztrát, ale i zisků, snížení chamtivosti a to se vztahuje i na církve. Jakápak náprava křivd na církvích a vracení nějakého majetku? Vždyť církve mají chudobu a nemilost mocných v popisu práce. Musíme okamžitě přestat drancovat přírodu. To je přirozeně obtížné, zejména když do hry vstupují takové věci, jako čínská fúze kapitalismu s komunismem. Očekávat od orientu nějakou duchovní obrodu je naivní. Je stejně materialistický jako my a možná někdy ještě daleko více, je ve stejné krizi jako my na západě. Ochrana přírody či práv zvířat v těchto zemích je nulová, minimální je tam většinou i ochrana občanských práv. Zavádět trpělivě přímou demokracii, neboť zastupitelská demokracie je v koncích. Zvolení zástupci lid zrazují, nehledí na zájmy svých voličů, ale na zájmy několika korporací a na zájmy vlastní. Poslanecká sněmovna se měla už dávno sama rozpustit, měly být vypsány nové volby, protože z původní sestavy není kámen na kameni. Sněmovna se ale rozpustit nehodlá, protože poslanci si nabrali hypotéky a dobře vědí, že naděje na znovuzvolení je u řady z nich nulová. Hrozí jim, že by neměli hypotéky z čeho splácet. Navíc se ukazuje, že to není vláda, kdo v naší zemi vládne, ani parlament, ani president, ale nějaké zájmové skupiny, jejichž přání tyto instituce plní.

Pokud bych to měl říci na stránkách religionistického časopisu náboženským slovníkem: ztratila se bohabojnost. Jiným slovníkem: soudnost. Být soudný je vlastnost spojovaná se znamením Panny a jsme znovu u roku 1965, u konjunkce Urana s Plutonem v Panně a u poselství jejich rozběžné kvadratury probíhající v současnosti.
*


Toto je Pavlem Turnovským rozšířená verze rozhovoru, který byl otištěn v časopisu Dingir číslo 4, ročník 2012 

astrolog.Pavel.Turnovský@seznam.cz

Pavel.Turnovsky@gmail.com

O2 mobil +420 724 123 419

pondělí 21. ledna 2013

kurz Mundánní astrologie

PŘEHLED MUNDANNÍ ASTROLOGIE


Podle filosofa Zdeňka Kratochvíla „astrologie byla v nejstarší době chápána jako výklad „písma nebe“, hlavně pozic planet ve znameních zodiaku. Pojem „písma nebe“, ze kterého lze přečíst význam pozemských dějů, potkáváme v řadě starých kultur. V Řecku se astrologie objevuje začátkem helénistické doby, a to jako racionalizující recepce babylonských nauk. K tomu přistupuje pojetí člověka jako mikrokosmu a sounáležitost jednotlivých částí lidského těla s kosmickými silami. „Hermetický“ princip „co je nahoře, je i dole“ byl prý i jakýmsi metodickým klíčem astrologie. Platonici někdy astrologii považují za svého druhu teologii, z aristotelské tradice zase přistoupí pojetí kauzálního výkladu „působení planet“. Základním pramenem středověké a renesanční astrologie je Ptolemaiův spis Tetrabiblios (Čtyři knihy astrologických předpovědí), se kterým se latiníci seznámili prostřednictvím Arabů.


Renesanční zvnějšnění hermetických nauk se týká i astrologie. Jako se pro alchymisty stalo kamenem úrazu zlato, tak jím pro astrologii bylo předpovídání budoucnosti. Už antická astrologie tím překročila rámec čisté souvztažnosti nebeských a pozemských dějů. Arabové tuto tendenci posílili svým fatalismem a kultem nutnosti natolik, že v renesanci byla astrologie považována především za metodu předpovídání budoucnosti. Proti tomu se osamoceně postavil až Johannes Kepler, jehož způsob myšlení byl astrologii a jejímu kontextu občas blízký. Zdeněk Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou (Od Homéra po Descarta) kapitola 17.4 Renesanční astrologie.


Nicméně věštilo se odjakživa příležitostně nebo soustavně ve všech civilizacích. Ve Starém zákoně se např. připomíná babylonský zvyk věštit o novoluní. Je třeba si uvědomit, že staří astrologové věnovali pozornost rozmanitým jevům na obloze, které dnes patří spíš do oblasti meteorologie.


Anne Cheng (Dějiny čínského myšlení str. 39) upozorňuje na racionální podobu věšteb v Číně: Bude pršet. Nebude pršet. Úroda bude dobrá. Král by se neměl spojit s tím a tím kmenem. Iniciativu má člověk, on navrhuje a bohům nezbývá než působit.


Věštby Apollónovy kněžky Pýthie z Delf, bývají naproti tomu někdy rozumné jindy mnohoznačné. Např. věštba lýdskému králi Kroisovi na dotaz, zda bude jeho výprava proti perskému králi Kýrovi úspěšná, zněla: „Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši.“ Kroisos zničil velkou říši, ale tu svoji.


INSTRUMENTARIUM MUNDANNÍ ASTROLOGIE:


1/ Radixy


a/ státu, nástupu dynastie na trůn, jmenování vlády a důvěry jí projevené, organizace, hnutí, náboženských epoch, kalendářů s nimi spojených, společenství, firmy apod. počítaný pro okamžik vzniku, vyhlášení. S těmito radixy lze pracovat jako s nativitami lidí, používat všechny běžné analytické a prognostické metody jako např. tranzity, revoluce, direkce. Potíž s těmito horoskopy spočívá v často nejistém datu a čase vyhlášení nebo vzniku, případně v několika možných radixech v případě států, které podstupovaly častou proměnu.


Příklady:


Povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec 13.5.722 o polednách, Stadice (Václav Hájek z Libočan – naprostá fikce) Slunce v Býku v konjunkci s hvězdou Aldebaran.


Zlatá bula sicilská: 26. 9. 1212 v Basileji (čas neznámý, v úvahu přichází zejména poledne, odpoledne 16:00:38 UT bylo novoluní na 10°Vah 38´; ZBS Fridricha II. shrnovala všechna dosavadní privilegia, která Přemysl Otakar I. získal od stran soupeřících o vedení Svaté říše římské. Moravský markrabě Vladislav Jindřich za své věrné služby obdržel v ten samý den do dědičného užívání Markrabství Moravské.


Československo: 28.10.1918 několik horoskopů mezi 10:30 – 11:30, 15:45, 19 hod
Československá republika: 14.11.1918 těsně po 12. hodině (schůze přerušena ve 12:05)
Česká republika a Slovenská republika: 1.1.1993 0:00 SEČ, Praha, Bratislava


Velká Britanie:
korunovace Viléma Dobyvatele na krále 25.12. 1066, poledne, Westminster Abbey
Velká Britanie jako Unie Anglie a Skotska 1.5.1707 (jul.kal.), půlnoc, Westminster Abbey
Spojené království Velké Britanie a Irska 1.1.1801, půlnoc, Westminster Abbey


USA :4. 7. 1776, 17:13:55 LT tj. 22:14:31 UT, Philladelphia (později hl. město Washington DC)


Francie:
Francouzská revoluce 14.7.1789 17 hod LT Paříž, dobytí/kapitulace Bastilly
Francouzská republika I.: 22.9.1792, 9:18:30 LT (ingres Slunce do znamení Vah tj podzimní rovnodennost), počátek republikánské éry, která nahradila na několik let kalendář gregoriánský.


Décret de la Convention nationale, concernant l’ère des Françai:
ARTICLE PREMIER
L’ère des Français compte de la fondation de la république, qui a eu lieu le 22 septembre 1792 de l’ère vulgaire, jour où le soleil est arrivé à l’équinoxe vrai d’automne, en entrant dans le signe de la balance à 9 heures 18 minutes 30 secondes du matin, pour l’observatoire de Paris.
Národní konvent ovšem zrušil monarchii 21.9. odpoledne před 16. hodinou, kdy byla schůze ukončena.


Francouzská republika II.: 24.2.1848, 18 hod LT Paříž
Francouzská republika III. 4.9.1870 14:30 LT (nebo 16:45 LT) Paříž
Francouzská republika IV.: 10.10.1946 14:40 LMT Paříž, nebo 30.X. 1946 14:30 SEČ


Francouzská republika V.: 28.9.1958 22:00 LMT Paříž (lidové referendum schválilo ústavu, která platí od 4.10.1958


Rakouská republika I.:12.11.1918 16:00 SEČ Vídeň
Rakouská republika II.: 15.5.1955 11:31 SEČ Vídeň


Německé císařství: 18.1.1871 13:00 LT Versailles, Francie, hlavním městem však byl Berlín
Německá republika: (tzv. Výmarská) 9. 11. 1918 14:00 SEČ Berlín
Nacistický režim:30.1.1933 11:15 SEČ Berlín – přibližně v tu dobu jmenoval president Paul von Hindenburgh Adolfa Hitlera kancléřem
Spolková republika Německa 23.5.1949, 16:00 SEČ, Bonn
Německá demokratická republika: 7.10.1949 13:17 SEČ, Berlín
Pád Berlínské zdi: 9. 11. 1989 cca 18:57 SEČ (TV tisková konference s Günterem Schabowskim)
Vstup NDR do SRN 3. 10.1990 0:0 SEČ


Rusko:
2. 3. 1917 jul. kal.) car Mikoláš II. se zřekl trůnu ve prospěch svého bratra Michaila Romanova, ustavení Prozatímní vlády
3. 3. 1917 (jk) Michail Romanov se vzdal trůnu
25. 10. (jk) 1917 (7. 11.) 21:40 LT výstřel z Aurory – signál k útoku na Zimní palác
26. 10 (jk) 1917 (8. 11.) 2:10 LT dobytí Zimního Paláce a zatčení ministrů.
26. 10. (jk) 1917 (8.10.) 5:00 prohlášení o převzetí moci sověty
30.12.1922 12 hod EET tj. 10 hod UT Moskva Svaz Sovětských Socialistických Republik
12.12.1991 17:45 Moskva Ruská Federace


Čína: 1.10.1949, 3:15 LMT Peking, vyhlášení Čínské lidové republiky


b/ Horoskopy počátků kalendáře, různé éry spojené zejména s nástupem nové dynastie


15. 7. 622 (jul.kal.) viditelné novoluní v konjunkci s Venuší, předvečer 16.7. počátek muslimského kalendáře hidžry, útěk Mohameda z Mekky do Mediny


17.4. 6 před. N. l. 3:36 UT Alexandrie, heliakický západ Měsíce v konjunkci s Jupiterem ve Beranu, příští den zatmění Slunce viditelné v Evropě a na předním východě, hvězda betlémská podle Michaela R. Molnara


Japonsko, perioda Showa 26.12.1926, 0 hod. GMT+9) Tokyo, přesněji 25. 12. 1926. 1:25 GMT+9


c/ Radixy institucí, organizací, hnutí:


5.2.1916 18 hod Curych, Švýcarsko, Cabaret Voltaire – vznik dadaistického hnutí
21.3.1934, 8:28 SEČ, jarní rovnodennost, Praha ustavení Surrealistické skupiny v Československu


1.1.1958 0:00 SEČ Brusel EHS (Evropské hospodářské společenství)
1.11.1993 0:00 SEČ, Brusel, Evropská unie


d/ Horoskopy objevů a vynálezů


10.III.1876 16:45 Boston – Alexander Graham Bell uskutečnil první telefonní rozhovor, když řekl „Mr. Watson, come here, I want to see you..“


29.11.1969 22:30 (PST) Los Angeles (UCLA). internetová síť- první zpráva skrze ARPANET
28.10.2003, 23:09 EET (GMT-5) Harvardská Universita, Facebook


e/ Horoskopy důležitých událostí:


6.8.1945 8:15 (GMT+9) Hirošima – svržení 1. atomové bomby
9.8.1945 11:02 (GMT+9) Nagasaki – svržení 2. atomové bomby
22. 11. 1963 12:34 CST (UT-6 hod) Dallas, Texas, atentát na presidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho


2/ Mundánní horoskopy


a/ Ingresy – vstupy Slunce, Luny a planet do znamení zvěrokruhu v tropickém nebo siderickém zvěrokruhu. V siderickém zvěrokruhu nastávají ingresy později. Ingresy Slunce se liší přibližně o 25 dnů, Luny o 2 dny, u planet jde rozdíly ve dnech, rocích případně desetiletích v závislosti na jejich rychlosti.


b/ Ingresy stálic/hvězd do znamení:


Regulus vstupuje opouští znamení Lva a vstupuje do znamení Panny během roku 2011/12, přibližně v roce 158 před n.l. vstoupil do znamení Lva


Betelgeuse vstupuje v průběhu roku 2087/8 do znamení Raka, do znamení Blíženců vstoupil přibližně v roce 68 před n.l.


c/ Synodické vztahy Slunce a Luny


Slunce a Luna: Novoluní, úplňky, někdy i čtvrti.


Speciálním případem novu je zatmění Slunce a úplňku zatmění Měsíce. Zejména úplná zatmění Slunce mají v MA privilegované postavení zlého omen. Zatmění Měsíce doprovázejí zatmění Slunce. V běžném kalendářním roce dochází až k 7 zatměním (napůl zatmění Slunce, napůl zatmění Měsíce) Dále viz oddíl zatmění Slunce a Měsíce


Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce se odehrálo 22.10. 2137 př.n.l. v 3:32 UT víme o něm z čínských záznamů proto, že astrologové Ho a Hi se tak opili, že nenahlásili císaři částečné zatmění a proto byli popraveni.


Pro naše dějiny je důležité úplné zatmění Slunce 7. června 1415 v 7:23 UT viditelné po celé Evropě, v Rusku, na Sibiři, Mandžusku a Japonsku. V ten den stál mistr Jan Hus před Kostnickým koncilem, což jistě mělo negativní dopad na výsledek jeho procesu.


Tzv. Nostradamovo zatmění 11. srpna 1999 v 11:04 UT máme všichni ještě v paměti.


Délka zatmění rozhodovala i o délce jeho působnosti. Např. nostradamovské zatmění trvalo 2 minuty 23 sekund, mělo by tedy mít působnost 2 roky a 4 měsíce. Místo zvěrokruhu na němž došlo k zatmění, bývá bodem citlivým na tranzity.


d/ Heliakické východy a západy planet a hvězd, sledované zejména ve starém Egyptě (heliakický východ hvězdy Sirius), na předním Východě i v prekolumbijské Americe.


Heliakický západ Měsíce několik hodin po konjunkci obou Světel zvěstovalo počátek nového měsíce ve starých kulturách a civilizacích, v judaismu a islámu tak činí dodnes.


e/ Konjunkce (příp. opozice a další aspekty) mezi planetami.


Ve starých dobách zejména mezi Jupiterem a Saturnem, které mají periodu 19,86 roků. Každá další konjunkce nastává o 243° dál, což umožňovalo kumulovat jupitersko-saturnské konjunkce do větších celků. Jednotlivé konjunkce po cca 20 letech (19,86 r) se nazývají minima/specialis, během 60 roků (59,58 r) se konjunkce umístí ve všech třech znameních jednoho živlu. V jednom živlu se odehraje 10 konjunkce během 200 let (198,6 r) s výjimkou 9.konjunkce, která nahlédne do dalšího živlu. Tato sekvence se nazývá media/trigonalis.
Po 40 konjunkcích se vystřídají všechny čtyři živly a začíná nový cyklus. Tato 800letá sekvence (794.4 r) nese název maxima/climacteria.


Zvláštním případem je tu třikrát se opakující konjunkce Jupitera se Saturnem (v prostřední je Jupiter retrográdní). K trojité konjunkci dochází 7x za tisíciletí (např. v letech 967/8, 1007/8, 1306, 1425, 1682/3, 1940/1, 1980/1. V roce -6 (7. př.n.l.) měla tato trojkonjunkce zvěstovat narození spasitele Ježíše Krista.


Po objevení Urana 1781, Neptuna 1846* a Plutona 1930, Cheirona 1977, Eris 2005 se tyto periody rozšířily o jejich periody. *(Galileo Galilei pozoroval Neptuna dalekohledem už 28.1.1613, ale považoval ho za Jupiterův měsíc.)


Zodiakální periody cca: Uran 84 r, Neptun 165r, Pluton 248 r, Cheiron 50 r, Eris 557


Saturn/Uran 45 r, Saturn/Neptun 36 r, Saturn/Pluton 33r, Saturn/Cheiron 70 r,
Uran/Pluton 127 r, Uran/Neptun 171 roků, Neptun/Pluton 492 roků


f/ Zákryty planet a hvězd


V astronomii znamená slovo tranzit přechod Merkura nebo Venuše přes Sluneční disk při dolní konjunkci.


Merkur tranzituje přes sluneční disk 13x za století (např. 7.5.2003, 8.11.2006, 9.5.2016)


Venušin synodický vztah se Sluncem trvá 8 roků a má důležité místo v kalendářovém umění starých civilizací, její tranzity se odehrávají po 122 a 130 letech. (např. 9.12.1874, 8.12.1882, 8.6.2004, 6.6.2012)


Častým jevem jsou zákryty planet nebo hvězd Lunou, řidčeji planetou, jde o zdůrazněnou konjunkci.


g/ Dlouhodobé periody vzestupných uzlů planet


Heliocentrické vzestupné a sestupné uzly planet se pohybují ve směru zvěrokruhu rychlostí několika desítek úhlových sekund za rok, celý zvěrokruh by teoreticky prošly za několik desítek tisíc let. Zajímavé jsou i konjunkce planet se svými uzly.


h/ Přechody planet přes rovník, tj. nulová deklinace


Nejpoužívanější a nejznámější je tento horoskop jako ingres Slunce do znamení Berana a Vah, kdy má Slunce nulovou deklinaci.


Podobně lze počítat dotek jakéhokoli tělesa s rovníkem, často se používá Luna, zajímavé jsou i rovníkové kontakty ostatních planet. Lze tu využít i výhod astrokartografického zobrazení horoskopu.


Př. 31.3.1981 Saturn 23:43 UT má deklinaci 0°a směřuje na severní polokouli. V kartografickém zobrazení můžeme vidět Neptunův ascendent, probíhající např. středem Itálie, moravsko-slovenskými hranicemi. Rozpuštění Československa klidnou cestou si jistě pamatujeme, dále připomeňme hrozící rozpad Itálie.


i/ Planetární útvary, např. tzv. Vědra/Trychtýře, shluky planet, retrogradita a podobné jevy


Těmito jevy se systematicky zabýval RNDr. Milan Špůrek. Během roku 2011 např. končí osmileté období Saturnského vědra, které začalo v roce 2004. Předchozí Saturnská vědra nastala v letech 1792/1797, 1825/35, 1865/74, 1926/34, 1964/75.


Podobně zajímavá jsou období seskupení planet v úzké výseči, např. v podzimních a zimních měsících 80. let 20. století. 13.11.1982 v 16:38 SEČ, kdy všechny planety včetně Světel ležely ve výseči 71°43´ od Plutona na 27°Vah 49´po Mars na 9°Kozoroha 32´


12. – 14. 7. 1986 7 planet retrográdních (kromě Venuše a Světel)


21. 1. 1979 – 14.3.1999 byl Pluton z heliocentrického hlediska blíž Slunci než Neptun. Plutonovo perihelium/přísluní nastalo 12. 9. 1989


j/ Pozorování nov, supernov


1006 – extrémně jasná supernova; záznamy dokládají pozorování v Egyptě, Iráku, Itálii, Švýcarsku, Číně, Japonsku a pravděpodobně i Francii a Sýrii.


1054 – počátek formování Krabí mlhoviny, zaznamenaný čínskými astronomy a možná i nejspíš i obyvateli prekolumbovské Ameriky.


1181 – zaznamenaná čínskými a japonskými astronomy, supernova v Kasiopei.


1572 – supernova v Kasiopei, pozorovaná Tycho Brahem, jehož kniha De Nova Stella dala podobným objektům název „nova“. O této supernově podal zprávu i Tadeáš Hájek z Hájku.


1604 – supernova v Hadonoši, pozorovaná Johannem Keplerem; poslední supernova pozorovaná v Mléčné dráze. Tato supernova posloužila Galileovi jako důkaz neplatnosti aristotelovského dogmatu o neměnnosti nebes.


1885 – supernova v galaxii Andromeda, objevená Ernstem Hartwigem.


1987 – supernova ve Velkém Magellanově mračnu.


k/ Komety (periodické i neperiodické)


Nejznámější periodickou kometou je Halleyova s periodou návratu 75/6 roků, záznamy o jejím pozorování sahají do roku 240. př.n.l. Jméno dostala po Edmundovi Halleyovi, který v roce 1705 jako první předpověděl její návrat v roce 1758, tvrdil, že komety z let 1456, 1531, 1607 a 1682 jsou jedno a to samé těleso. Ve 20. století se vrátila v roce 1910 a 1986.


2/ Nativity důležitých politiků a postav veřejného, kulturního či vědeckého života.


Vzájemné, synastrické vztahy s nativitami jiných osob a radixy domácích i cizích států.


Tranzity, revoluce a direkce atd. v rozhodujících okamžicích jejich veřejného i soukromého života.


3/ Přenášení zvěrokruhu na zeměkouli čili NEBE NA ZEMI


a/ Z hlediska vědy signatur jsou např. Čechy signované znamením Lva. V roce 1162 dostal král Vladislav II. do erbu stříbrného lva ve skoku, do té doby používali čeští vládcové přemyslovskou orlici.


Praha a 8°Lva, zřetelně heraldického původu – osmičku připomínají spletené ocasy českého heraldického dvouocasého lva.


Londýn 17° Blíženců 54´ – nejvýznamnější angl. astrolog William Lilly na základě Bonatiho pouček a dalších jevů předpověděl v roce 1648 z přechodu hvězdy El Nath přes toto místo pro Londýn a Anglii na léta 1665/7 nešťastné období. Na konci roku 1664 v Londýně vypukl mor, epidemie kulminovala na jaře roku 1665 a v noci z 2. na 3. září 1666 velkou část města zničil obrovský požár.


b/ Snaha nalézt nějaký na bod na Zemi, jehož zeměpisné souřadnice by odpovídaly počátku některého znamení zvěrokruhu, případně stupně a tak oba souřadné systémy sladit.


Příklady:


Rudhyar: Sfinga odpovídá přechodu mezi znamením Lva a Panny (panenská lvice), Sfinga ma souřadnice 29°58´44“ severní šířky a 31°07´57“ východní délky zaokrouhleně 31°58´, což odpovídá 0° Panny, Lev začíná na 1°08´východní délky, Rak na 28°52´západní délky, Váhy na 61°58´východní délky atd.


Místní poledník ostrova El Hierro (Ferro) jeden z Kanárských ostrovů 17° W 39′ 46.02″, zaokrouhleně 18° západně od Greenwiche lze ztotožnit s počátkem znamení Berana. Poledník ostrova El Sierro (Ferro) byl používán jako nultý poledník před zavedením Greenwichského poledníku. Z astrologického hlediska tedy začíná znamení Býka na 12° výhodní délky, znamení Blíženců na 42° východní délky atd.


Cyril Fagan ztotožňuje Cheopsovu pyramidu s hvězdou Aldebaran, která má v siderickém zvěrokruhu délku 15°Býka (SZ), v tropickém zvěrokruhu 1.1.2010 9°53´05“ Blíženců.


Pražský zodiak Milana Špůrka, který vede osu 15°Býka-15°Štíra poledníkem rotundy Nalezení sv. Kříže. Začátek znamení Raka leží na oltáři katedrály sv. Víta, kde Slunce zapadá o letním slunovratu. Začátek znamení Berana leží v kostele sv. Klimenta, začátek znamení Kozoroha v rotundě sv. Longina v Ulici Na rybníčku poblíž kostela sv. Štěpána, začátek znamení Vah leží v místě bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba na Smíchově. Pražský zvěrokruh lze rozšířit na celé Čechy.


Jan Kotiš nalezl podobnou dispozici v Plzni, s centrem poblíž Velkého náměstí.


3/ Astrologická meteorologie


Předpovídání dlouhodobé i krátkodobé změn počasí patřilo kdysi do astrologické praxe.


V současnosti se tímto oborem zabývá ing. Jiří Nitsche z Olomouce, který úspěšně předpovídá změny počasí zejména údery „chladných sil“ na základě staroindického védského textu.


ZNÁZORŇOVÁNÍ HOROSKOPŮ


1/ Standardní zobrazení běžné v té které době


2/ Astro*karto*grafie (ACG) Jim Lewis 70. léta 20. století, navazuje na předchozí merkatorskou projekci. Sinusoidy na mapě světa znázorňují kde jsou v onom okamžiku na celé zeměkouli planety na ascendentu a descendentu, kde na Mediu a Imu Coeli.


3/ Azimutální zobrazení (Local Space). Polohy planet jsou přeneseny z ekliptikálních souřadnic do azimutálních souřadnic, což ukazuje, kterým směrem se planeta nachází. Aktivní jsem i opozice na tato místa.


Variantou azimutálního zobrazení je Pražský zodiak Milana Špůrka.


4/ Mundoskop Cyrila Fagana. Polohy planet jsou přeneseny z ekliptikálních souřadnic )siderického zvěrokruhu) na primární vertikálu.


PERIODIZACE DĚJIN


„Pojem doba osová (německy Achsenzeit) zavedl německý filosof Karl Jaspers ve svých pracích z filosofie dějin; označuje dobu vymezenou přibližně lety 800 a 200 př. n. l., kdy ve čtyřech na sobě nezávislých kulturních prostorech současně povstaly filosofické a náboženské tradice, které dodnes tvoří základy civilizace. Podle Jasperse osová doba znamenala ustanovení duchovních základů lidství; vznikly základní pojmy a kategorie, ve kterých lidstvo myslelo během celých následujících dějin a ve kterých myslí dodnes.


S příchodem hinduismu a buddhismu v Indii, taoismu a konfucianismu v Číně, prorockého judaismu a zoroastrismu na Předním východě a filosofie ve starém Řecku vznikl nábožensko-filosofický pohled na svět, ze kterého lidstvo dodnes čerpá sílu a naději. Toto vykročení k absolutnu či, jak je Jaspers nazývá, zduchovnění, způsobilo podstatnou proměnu lidstva a vznik dějin v nám známém smyslu.


Jádrem této proměny, jež v osové době začala, je sebeuvědomění člověka jako mravně odpovědného jednotlivce a s tím související objev lidské subjektivity, svobody, individuální morálky a svědomí. Individualizovaný člověk tak postupně ztrácí oporu samozřejmě sdíleného mýtu a tradice, k nimž musí přistupovat kriticky a orientovat se podle svého vlastního rozumu. Jako svobodný odpovídá za své činy a zároveň ví, že není jen hříčkou osudu, nýbrž že sám také tvoří dějiny.


Další moderní autoři hovoří o této „revoluci starověku“ jako o kroku „od mýtu k logu“ (např. Wilhelm Nestle), o „objevu ducha“ (Bruno Snell), „zrodu logu“ (Arno Schmidt), či v souvislosti se vznikem řeckých městských států jako o „počátku dějin“ (Jan Patočka) a „vzniku politična“ (Christian Meier). Význam tohoto obratu vyjádřil podle Patočky Platón tak, že za hlavní úkol člověka pokládá „péči o duši“.“ Zdroj: wikipedia


Z astrologického hlediska Jaspersovu „dobu osovou“, nebo lépe její počátek, můžeme ztotožnit s obdobím okolo roku 578/5 př. n. l. (-577/4 astronomicky), kde se postupně setkali v konjunkci na 10°až 15°znamení Býka planety Uran, Neptun a Pluton. Další trojkonjunkce těchto planet nastane v letech 3368/70 uprostřed znamení Blíženců


Teorie platonských věků založených na couvání jarního bodu souhvězdími se začala objevovat až s vystoupením Teosofické společnosti, poprvé spekulace o přechodu z věku ryb do věku Vodnáře objevila u astrologa-teosofa A.J.Pearceho v jeho knize The Textbook of Astrology vydané 1879. Názory na datum příchod věku Vodnáře se různí, od roku 1648 do roku 2800.


Různí autoři také navrhují další možné značení vztahů mezi jarném bodem a počátkem siderického zodiaku zejména podle toho, jakou zvolili fiduciální hvězdu, případně referenční bod, jímž tento rozdíl měří. Nejčastěji se používají:


Aldebaran, který dal vzniknout synetickému jarnímu bodu SVP Cyrila Fagana a Donalda Bradleye.


Spika, o kterou je opřena ayanamsha indické astrologie


Regulus, jehož postup tropickým zvěrkruhem používá RNDr. MIlan Špůrek a také autor tohoto materiálu.

úterý 1. ledna 2013

Pavel Turnovský: REZONANCE

Z němého oka uragánu, z hlubiny, ze tmy, z času na čas.
Tušený rytmus, neznatelný tlukot srdce.
Někdy útržek slova.
Ne snadno se udržujeme při vědomí.
Ne snadněji soustřeďujeme pozornost.

Zaposlouchali jsme se.
Někdy jsme i něco zaslechli.
Později jsme začali rozumět.
Časem jsme i pochopili.
Pak sami jsme počali znít slabým ozvukem,
sami jsme počali souznít, sami jsme se rozezvučeli.

Tvým zpěvem, Rudhyare, tebou rezonujeme.